Proběhlo
ekonomicko-provozní, pravidelné jednání s vedením ČAD Blansko a.s. a
následné posezení se členy a příznivci, na které přišel i ředitel společnosti.
Následně pak proběhla neformální schůzka členů a příznivců naší
organizace s funkcionáři a s ředitelem ČAD Blansko a.s..
Jak dopoledne, tak na odpoledním setkání, se přítomní mohli
dovědět o stavu hospodaření, které je díky nízkým částkám plateb od kraje, v mínusovém
rámci. Za důležité vnímáme fakt, že se po složitých jednáních podařilo s krajem
dojednat kompenzaci, která ztráty za 2018 a 2019 pokryje. Je však třeba počítat
s tím, že i rok 2020 (byť i v tomto roce se mzdy řidičů navýší)
nedojde k razantnějšímu nárůstu mezd. Podnik prostě nemá z čeho. Čeká
se na uzavření nové smlouvy s krajem, která poskytne více peněz- tedy i na
mzdy. Odbory se v této souvislosti schází i na rovině společností
působících v kraji a ve shodě výraznější nárůst požadujeme.
Náš návrh na řešení neutěšeného stavu chybějících řidičů a
jejich udržení na stávajících místech bez důvodu fluktuace za vyššími mzdami,
řeší náš návrh, aby základní tarifní mzda řidiče autobusu v ČAD Blansko
a.s., kopírovala první stupeň tarifní mzdy řidiče MHD v Brně (Brno má více
stupňů tarifu dle délky praxe řidičů).
Na setkání byl pozván i majitel firmy, který se bohužel, bez
omluvy, nedostavil. Ředitel společnosti nám ale potvrdil jeho zájem, dále
společnost vlastnit a provozovat. Taktéž pan ředitel vyvrátil fámy o svém
možném odchodu a potvrdil vizi nejméně pět let dále funkci vykonávat.
Nejen nízké mzdy, ale i množství hodin, které řidiči za
volantem stráví, trápí naše členy (výjimkou není 300 hodin měsíčně spolu s čekačkou)
a tento fakt jsme panu řediteli sdělili a hledáme řešení. Uvažujeme i o vypsání
ankety mezi řidiči na téma ochoty a míry vykonávání přesčasů a doby strávené čekáním. Dle výsledků zvolíme strategii pro vyjednávání.
Další palčivý problém je autobusové nádraží. Po našem tlaku
(včetně výsledků ankety) se podařilo prosadit přednost zprava i pro couvající
řidiče. Tím je zažehnána možnost kolize mezi vozy, nicméně stále hrozí možnost
přejetí neukázněných lidí, kteří svévolně přelezivší
zábradlí, se zde pohybují. Požadujeme vybavení autobusů couvací kameru s monitorem
u volantu řidiče. Každý nový autobus by ji měl mít a staré typy bychom rádi
vybavily dodatečně. Problém je, jako vše, cena…
Problém peněz i problém přesčasů v sobě odráží nízký
zájem o tuto profesy a nábor nestíhá doplnit stav řidičů, kteří končí, ať už z důvodu
zdraví, věku či kvůli změně bydliště. Na náboru Ukrajinců a jiných cizozemců jsme
s ředitelem zajedno, že tudy cesta nevede. Problém je s komunikací, znalostí tratě i hmotnou zodpovědností při vyúčtování a prodeji jízdenek.
Je otázkou, zda by nešla práce řidiče a řidičky nabídnout i např. lidem na
mateřské či v důchodu jen na částečný úvazek.
Dále se probíralo vybavení zázemí řidičů, čerpání dovolených,
mimořádné odměny za „práci navíc“, nemocenská, Brexit
a vztah na business firmy, možnost převzetí obratišť (nádraží) organizátorem
dopravy, mýto a dopad na rozpočet, jednání dopravců s ČESMADem i vize nástřelu nové smlouvy. Netřeba dodávat, že něco
více a lépe dojednáme, jen s co nejvíce členy. Myslete na to vy (např.
nováčci či „D“čka), kteří v ČAD nejste našimi
členy…. –JZ-